Továrna Laurin & Klement se přejmenovala na Škoda v roce 1925, kdy zbankrotovala a odkoupila ji velká plzeňská strojírna vlastněná Emilem Škodou. I když se továrna samotná pak po dlouhé etapy Škoda nejmenovala (od roku 1930 se jmenovala ASAP, o rok později se stala součástí koncernu Motor, jehož existence však trvala pouhý rok, za druhé světové války byla včleněna do koncernu Reichswerke Herman Göring Werke a také dostala jeho jméno i logo, po válce a znárodnění se stala součástí sjednoceného koncernu Automobilové závody, později AZNP, a teprve po sametové revoluci a koupi automobilky koncernem Volkswagen se přejmenovala na Škoda Auto), přesto vždy vyráběla auta s touto značkou.
Jenže po druhé světové válce, kdy nová politická reprezentace rychle znárodnila těžký průmysl a pak jej opakovaně diletantsky reorganizovávala, došlo k definitivnímu oddělení mladoboleslavské automobilky od plzeňského koncernu, který byl navíc v roce 1951 zcela proti obchodní logice devótně přejmenován na Závody Vladimira Iljiče Lenina (ZVIL). Legendární logo s okřídleným šípem i jméno Škoda nadále používaly oba subjekty, byť patřilo Plzni. A po změně hospodářských a politických poměrů po roce 1989 bylo jeho používání mladoboleslavskou automobilkou smluvně ošetřeno včetně poplatků za jejich používání.
Tuto pro Mladou Boleslav nepříliš komfortní situaci se automobilka snažila vyřešit už několik desítek let, dosud bezúspěšně. Až nyní nastal obrat a Škoda Group, nyní ve vlastnictví investičního fondu PPF, se se Škodou Auto dohodla na odkupu. Protože ani jedna strana žádné další podrobnosti nesdělila, netušíme ani odkdy dohoda platí, a samozřejmě ani za kolik byla zrealizována. Zveřejněno bylo jen vágní prohlášení, že Plzeň bude ochranné známky nějakou dobu dále používat.
